Na cestě k vlastní cestě... tak. Vítejte ve vnitřním světě jednoho pohledu, který si zoufale přeje být zjevným a přesto se mu to tolikrát nedaří. Ať už totiž jeho nositel chce nebo ne, rád se skrývá.
Zatoulala se jednou ke mně, slečna Zrzavá. Dlouhé roky kolem ní chodím, často se u ní i na chvíli zastavím. Víme o sobě, díváme se na sebe. Jednou v noci však unikla ze svého vězení, vymanila se ze své jediné roviny. I z rámu, který ji jindy uzavírá v Zábranského obraze. A přišla zas navštívit ona mne..
Kdo je?
OdpovědětVymazatZatoulala se jednou ke mně, slečna Zrzavá. Dlouhé roky kolem ní chodím, často se u ní i na chvíli zastavím. Víme o sobě, díváme se na sebe. Jednou v noci však unikla ze svého vězení, vymanila se ze své jediné roviny. I z rámu, který ji jindy uzavírá v Zábranského obraze. A přišla zas navštívit ona mne..
OdpovědětVymazatTo je od ní milé. A vrátila se zas do Zábranského celku?
OdpovědětVymazatTu jsem měla nejraději... Škoda, že se musí toulat sama pustým prostorem.
OdpovědětVymazatTaky ji mám rád, proto mě potěšilo, že se zastavila:). Vlastně snad ani není tak sama..
OdpovědětVymazat