Na cestě k vlastní cestě... tak. Vítejte ve vnitřním světě jednoho pohledu, který si zoufale přeje být zjevným a přesto se mu to tolikrát nedaří. Ať už totiž jeho nositel chce nebo ne, rád se skrývá.
Ta hvězda, o které mluví fotografie, samozřejmě nebyla tak docela na obloze. Ale byla jsi asi tak stejně daleko.. A já tam stál v té zimě sám. S třesoucíma se rukama.
Povedná... jen škoda, že nebyly vidět hvězdy.
OdpovědětVymazatByla vidět jen ta jediná hvězda. Jinak bylo nebe pusté a prázdné. Rozechvělé ruce ji chtěly uchopit, ale unikla v rozmazaném obrazu...
OdpovědětVymazatTa hvězda, o které mluví fotografie, samozřejmě nebyla tak docela na obloze. Ale byla jsi asi tak stejně daleko.. A já tam stál v té zimě sám. S třesoucíma se rukama.
OdpovědětVymazatTy už mne do svého světa dávno nezveš... Asi ani nikdy nebyl pro nás dva k žití.
OdpovědětVymazatByl tu i pro Tebe, otevřený.. jenže se s ním pak něco stalo. A na dlouho nebyl moc k žití ani pro mě.
OdpovědětVymazat